Liška, Vladimír

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi.

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam.

Ženy českých panovníků tvoří rozsáhlé téma, které dosud není historicky plně zhodnoceno. České kněžny a královny tak zůstávají stát ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti, jimž se skutečně dařilo významně ovlivňovat osudy Českého království.

Po skončení druhé světové války se nacistický diktátor Adolf Hitler stal nejdémonizovanější osobností dvacátého století. Kdo vlastně byl? Jak se mohl dostat k moci? Kdo za ním stál? A proč nakonec německý národ přijal jeho tyranii a zločinné praktiky?

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitianus, Commodus, Caracalla nebo Diocletianus skutečnými tyrany?

Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie? Barokní období, do kterého se jediná česká panovnice narodila, bylo bohaté kulturou i množstvím pověr a předsudků.

Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, které čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků.

Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Co předcházelo tragické smrti Jana Masaryka? A co se oné noci skutečně stalo?

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu.

Role šedých eminencí je často nejen opomíjena, ale i nedoceněna.

Dne 12. dubna roku 1961 vzlétl na oběžnou dráhu Země první kosmonaut. Jurij Alexejevič Gagarin se rázem stal celebritou celosvětového formátu. Byl hrdinou, nebo obětí mocenského systému, do jehož služeb se dal?

Třetí volné pokračování série je další fascinující sondou do životů proslulých i méně známých postav světové historie.

Velcí lidé jsou jako meteory, určené k tomu, aby spálily zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést.

Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – Johanku z Arku...

Na dramatickém pozadí dějin vyvstává čtenáři před očima velmi živě a plasticky podaná postava našeho druhého demokratického prezidenta s jeho dobrými stránkami i lidskými chybami, zásluhami i tragickými omyly.

Naše země po staletí představovala křižovatku Evropy a díky vlivu východní i západní kultury byly dějiny vlasti velmi bouřlivé. Proto byly pohnuté i osudy slavných postav naší historie: od krále Marobuda přes Václava I. až po Rudolfa Slánského.

Tato kniha je pokusem nastavit manželkám českých panovníků jakési zrcadlo a poukázat i na určité rozdíly mezi tím, co se o nich odjakživa tradovalo, a historickou skutečností.

Autor úspěšné trilogie „Panovníci českých zemí“ přichází s prvním dílem nové třídílné knižní série.