O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek.
Čtení o Otokaru Fischerovi je chronologickou sbírkou textů reflektujících vědeckou, básnickou, dramatickou a překladatelskou aktivitu Otokara Fischera (1883–1938), význačné osobnosti české kultury první poloviny 20. století.
Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře.
Konference se zaměřila na teoretickou a metodologickou problematiku psaní dějin vícero literárních kultur v různých jazycích, jež koexistovaly na území českých zemí.
Arnošt Vilém Kraus (1859–1943), první literárněvědný
germanista na pražské české
univerzitě, se již od počátku své odborné
kariéry zabýval česko-německými literárními
a kulturními vztahy.
Sborník přináší výsledky 35. ročníku mezinárodního interdisciplinárního setkání k problematice 19. století na téma vztahu jednosměrné či oboustranné loajality Čechů k Habsburkům i Němcům, panovníků k poddaným, katolíků k jinověrcům atd.
Kniha se po úvodní přehledové komparaci pokouší demonstrovat na čtyřech sondách některé kontakty a souvislosti mezi českou, německou a německorakouskou slovesností v období datovaném zhruba mezi bitvou na Bílé hoře a napoleonskými válkami.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
