Pro profesionály i pro laiky – je tu nyní učebnice, která vás dokáže hantecu naučit. Také vám pomůže zorientovat se v rozdílech mezi „organicky vzniklou“ brněnštinou, jazykem „živlů na okraji společnosti (tzv. plotny)“ i současným hantecem.
Po studiu dostupných pramenů se autorovi podařilo nashromáždit přes dva a půl tisíce nejenom současných hantecových výrazů, ale i výrazů dřívějších a zapomenutých. Výsledkem snažení je slovník na určité vědecké bázi, blížící se skutečným slovníkům.
Zakládací mýty a legendy se z předhelénistické Levanty zachovaly – snad s výjimkou Starého zákona – ve formě útržkovitých informací nejrůznější provenience, od onomastiky a struktury královských seznamů po stručné zprávy dobyvatelů.
Brněnský autor Miloš Mencler zvládá dokonale hantec a podařilo se mu dodat známým pohádkám, historickým příběhům, legendám i docela obyčejným příběhům úplně nový rozměr. Při čtení knihy nezůstane od smíchu jedno oko suché.
Mezi písemnými prameny ze starověké Levanty tvoří nezanedbatelnou součást texty vědecké, právní, administrativní a školní povahy. Prostřednictvím komentované antologie se tak čtenář může seznámit s vývojem jednotlivých skupin textů či žánrů.
Tento svazek komentované antologie přináší čtenářům výběr z textů pocházejících z oblasti Syropalestiny a okolních zemí, které se bezprostředně vztahují k jeho náboženskému prostředí. Svazek 2.
5. svazek je obdobně jako další svazky této řady komentovanou antologií primárních písemných pramenů z prostoru starověké Syropalestiny, tentokrát tzv. “epigrafiky”. Kniha je rozdělena do čtyř chronologických částí.
3. svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr.
Tato kniha je prvním svazkem šestidílné řady týkající se písemnictví a dějin starověké Syropalestiny v kontextu okolních kultur. Kniha mapuje písemné památky starověkého Předního východu.
Kniha přináší ucelený popis jazyků starého Orientu, tedy oblastí Mezopotámie, Malé Asie, starého Íránu, Syropalestiny a Arábie od nejstarších nálezů do příchodu islámu (7. stol. n. l.).
