„Věci mezi nebem a zemí“ jsou odvěkým námětem umění a literatury. Vnímání duchovní dimenze reality zachycují umělecké texty i v dobách a prostředích, ve kterých už metafyzický pohled na svět nebývá většinový.
Tvorba básníka, prozaika a esejisty Jaroslava Durycha (1886-1962) je často oceňována za jazykové kvality, ale nebyla zatím po této stránce podrobněji interpretována. Kniha Básnický jazyk Jaroslava Durycha je pokus o soustavnější výklad z tohoto hlediska.