Monografie se zabývá srovnáním španělského a českého slovosledu, přičemž představuje některé koncepty českých hispanistů, kteří se španělskému slovosledu věnovali, a snaží se najít příčiny bariéry mezi českou a hispanofonní lingvistikou.
Studie představuje v českém prostředí první ucelený a úplný pohled na španělský slovosled a zároveň o první pokus konfrontovat úspěšnost jednotlivých teoretických modelů při aplikaci na španělský jazykový materiál.
