Verše, které Jaroslav Seifert po rozchodu s KSČ (1929) zpravidla jako nepodepsané publikoval v druhé polovině 30. let v sociálnědemokratickém denním tisku (Ranní noviny, Právo lidu, Večerník Práva lidu ad.). V
Téma monografie čtyř autorů z Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty UK by šlo shrnout jako "implicitní polemiku" s tradovaným výrokem Theodora W. Adorna o nemožnosti psaní poezie po Osvětimi.
