Hálek, Jan

Kniha představuje první ucelené zpracování životního příběhu Přemysla Šámala (1867–1941) a jeho rodiny. Pražský advokát Šámal patřil k předním osobnostem meziválečného Československa.

Zrod samostatného československého státu na podzim 1918 byl od počátku vnímán jako jeden z vůbec nejdůležitějších milníků národních dějin.

Český národ prožil ve svých moderních dějinách řadu převratných událostí. Jednu z nejvýznamnějších představuje rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa na sklonku první světové války. Právě zmíněnému období se věnuje kniha.

Jako Maffie se dodnes obecně označuje ústřední organizace českého domácího protirakouského odboje z let 1914–1918. Je tak vnímána jako jeden z klíčových symbolů boje za vznik samostatného československého státu.

Edice je tvořena 40 dokumenty, které se vztahují k problematice vzniku a prvního roku fungování Národního fondu Masarykova.

Svazek přináší edici memoárově laděných textů, které se vztahují k aktivitám Maffie během první světové války.

Životopis jedné z výrazných postav odboje za první světové války a prvního poválečného velvyslance Československa ve Spojených státech přináší pohled do zákulisí československé diplomacie a politiky za první republiky.

Dosud nepublikované archivní materiály umožňují čtenáři sledovat Štěpánkovo krátké působení v čele washingtonské legace v letech 1920–1923.

Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií.

Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936-1939.

Časový úsek vymezený roky 1953-1971 se v oblasti organizace zahraničních styků Československé akademie věd vyznačoval dynamickým vývojem, s nímž souvisela i sílící emigrace z řad jejích pracovníků do zemí svobodného světa.

Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen.

Monografie podrobně mapuje jak rakouskou politiku, tak pokusy o sjednocení německých států v letech 1848-1852 a formování německého nacionalismu.

Kniha kriticky analyzuje roli tzv. Hradu v politickém, společenském a kulturním kontextu meziválečného Československa.