Kniha přináší mozaiku krátkých příběhů, postřehů a duchovních „apoftegmat“ ze života severočeských katolíků – kněží, farníků, dětí i lidí na okraji církve.
Práce na základě širokého srovnávání literárních textů a výtvarného umění 19. století předkládá portrét fenoménu romantické touhy (Sehnsucht) vztažené k cíli, který je vzdálený, zahalený, nedosažitelný či skrytý.
Když jim bylo patnáct, František opustil po sedmé třídě základní školu a Viktor počal dítě s prostitutkou. Jeden lámal holkám srdce, druhý klukům kosti, bloudili novým tisíciletím, až se polámáni potkali na výrobní lince. A začaly se dít věci…
Jsou skutečnosti, které vyvolávají všeobecný potlesk, a skutečnosti odvržené na okraj, které nikdo nepochválí. Právě k nim, na periferii, se vydává padesát krátkých statí velebících mimo jiné kněžské žvásty, zasmušilé lidi, vánoční bahno, rutinu...
