Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války.
Kniha je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje této stavby.
Kniha interpretuje postupné proměny vztahu obyvatel středoevropských měst k prostoru za jeho hradbami na konci středověku a fenomén nárůstu obliby příměstských kostelů a kaplí v 17. a 18. století.
