Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.
Katalog vyšel ke stejnojmenné výstavě Dům a socha jednaosmdesátileté sochařky Barbory Blahutové, jejíž tvorba není v Česku příliš známá, neboť od 70. let žila v Německu a Itálii.
