Mladá šlechtična Raoule de Vénérande objevila jako dítě na půdě rodinného paláce knihu, jež jí otevřela cestu k erotickým výstřelkům všeho druhu. Nezůstalo však jen u nich - Raoule zašla mnohem dál a začala dekadentní druhy zvrácenosti sama vymýšlet.
Život koncentrovaný v ostře řezaných obrazech, „Hájíček jinak“, ve svých základních akordech však dobře rozpoznatelný. Poezie civilní, neokázalá, s hlubokým osobním ručením.
Pátá básnická sbírka opavského autora Ondřeje Hložka (*1986) přináší poetiku, která není na současné české básnické scéně příliš zastoupena.
Charakterizuje ji úsporný, hutný výraz, nadčasová témata a péče o zvukovou stránku verše.
Je lepší věřit všemu než ničemu, říká v závěru knihy rabbi Nachman. Skrze tuto větu lze přistoupit k celému románu, jenž je spíše než magickým realismem prostě důslednějším realismem. Takovým, který autentičtěji odráží autorovo vnímání.
