Ve své první a nejznámější knize se Alice Millerová zabývá důsledky potlačování v osobní a sociální rovině, příčinami dětských psychických zranění a jejich profylaxí a nakonec i novými možnostmi a způsoby rozpouštění následků raných traumat.
Kniha renomované švýcarské psycholožky se zabývá raným dětstvím a nutností objasnit rozdíl mezi pocity viny a smutkem. S tím totiž souvisí často opakovaná otázka rodičů, kteří mají o své děti upřímný a opravdový zájem: Co ještě můžeme udělat, ...
Rané emocionální zkušenosti zanechávají v těle stopy, které kódujeme jako informace a které v dospělosti ovlivňují náš způsob myšlení, cítění a jednání, ale naše vědomí je odmítá.
Nesmíš si povšimnout – nesmíš si uvědomit, co se ti kdysi přihodilo a co dál nevědomky opakuješ. Psycholožka Alice Millerová tento mlčky předávaný příkaz přirovnává k náboženským přikázáním, o nichž se přece také nediskutuje...
Jedno z nejvýznamnějších děl kontroverzní švýcarské psychoanalytičky nás upozorňuje na řadu stereotypů, kterých by se měli rodiče vyvarovat, aby děti netrpěly neurotickými poruchami.
