Renomovaný psychiatr, pedagog, katolický kněz a esperantista se v rozhovoru s Janem Paulasem ohlíží za svou padesátiletou psychiatrickou praxí. Vzpomíná na dobu studií i začátky své profesní dráhy v dobách ateistického marasmu.
Hlava, ústa, oči, uši, ruce, nohy a srdce. Na zdraví těchto sedmi částí našeho těla závisí kvalita našeho života i život sám. Každá z nich přitom nese svůj přesný význam v anatomickém slovníku i jasný smysl v biblickém textu.
Jak předejít syndromu vyhoření? Kněz a psychiatr Max Kašparů v této publikaci předává doporučení, jak alespoň částečně předejít syndromu vyhoření. Částečně, protože recept na stoprocentní ochranu neexistuje.
„Křesťanská víra je vírou velkých paradoxů! Chceme-li postupovat duchovně vzhůru, musíme sestupovat dolů, ke kořenům zdravé, tradiční a čisté spirituality. Chceme-li Božím slovem ovlivnit okolí, musíme jím ovlivnit nejprve sami sebe.
Kniha „mistra pera“ Maxe Kašparů je sice vzhledem tak prostá a útlá, ale obsahově bohatá na životní příběhy, osobní zkušenosti, srozumitelnou víru, a především nepřehlédnutelnou radost ze života.
MAX KAŠPARŮ je autorem, který pokaždé zanechá v čtenáři hlubokou stopu. Inspiruje a povzbuzuje v hledání Dobra v lidech kolem nás. Vydejme se s ním na dobrodružnou cestu po pražcích starých kolejnic - po pražcích Ducha, duše, medických a vztahů.
Byli jsme povoláni k životu a součástí jeho dobré kvality je také pocit radosti a štěstí. Desatero kroků, které nabízí obsah této útlé publikace, je spíše nabídkou, jak být šťastnější, než kompasem, který by ukazoval směr k dokonalému štěstí.
Manželství, nebo život na psí knížku? Komu z rodičů patří dítě? Jak se domoct výživného? Kdo koho víc týrá? Jak se rychle rozvést? A rozvádět se vůbec? Musí mě dítě poslechnout? Do jakého věku?
I když v praxi používáme barometr, tachometr nebo spirometr, nemůžeme mít věrometr. Přesto se Max Kašparů pokusil napsat Věroměr. Aspoň jako pomůcku pro rozlišení víry živé, víry mrtvé a víry v bezvědomí.
Čas běží a autor, který před deseti roky vydal svoji úspěšnou publikaci Třicet případů aneb malé, bílé, kulaté, končí svoji lékařskou praxi, aby se mohl věnovat jinému poslání. Především kněžskému.
Tvrdá a nevybíravá slova autora na adresu těch, kteří se podílejí na marasmu doby, nebo nedovedou zabránit krizi doby a rozkladu hodnot, které zachvacují stále více občanů naší vlasti.
Želivský premonstrát, pelhřimovský psychiatr, žirovnický divadelní ochotník, vysokoškolský učitel, spisovatel a světoběžný esperantista se tentokrát na chvíli zastavil, aby posbíral svá rozhlasová, časopisecká a novinová zamyšlení.