Doktore, nech mě umřít... Zlatá ulička během válečné zimy 1916/17: Kafka se na několik měsíců stahuje do ticha domku č. 22. Za světla petrolejové lampy píše básník děsivou vizi Venkovského lékaře.
Je pozdní večer v pražské Mikulášské ulici. V rodičovském bytě konečně zavládne ticho, otec, matka a sestry se uložili ke spánku. Jen Franz sedí čilý u svého psacího stolu – rychlými tahy začíná psát znepokojivý příběh.