Bůžek, Václav

Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.

Profesor Josef Petráň (1930–2017) patřil k nejvýznamnějším českým historikům s rozsáhlým a metodologicky pozoruhodným rejstříkem badatelských témat.

Autor věnuje v knize pozornost nemocem, umírání a pohřbům čtyř Habsburků, Ferdinanda I. a jeho synů, ve druhé polovině 16. století.

Výklad o dějinách společnosti doprovázejí portréty představitelů habsburské dynastie a jejich pestré životní osudy.

Populárně pojatá kniha přináší na základě vlastních výzkumů autorů nový pohled do světa mužskosti v renesančních Čechách.

Kniha se zabývá zvláště na základě badatelsky dosud nevyužitých relací zahraničních vyslanců na císařském dvoře, rodinné korespondence Habsburků a pitevní zprávy průběhem nemocí Rudolfa II.

Kniha svým pojetím navazuje na práci Jan Zrinský ze Serynu - životní příběh synovce posledních Rožmberků (Praha 2009). Autoři věnují pozornost stavebním dějinám letohrádku Kratochvíle v oboře nedaleko Netolic.

Pestrá mozaika vztahů nejen v Království českém, ale i v celé Evropě. Kapitoly se zaměřují na intimní prostor Rožmberků za dveřmi soukromých komnat, na svět veřejný, na každodennost jejich šlechtických přátel i na život poddaných na jejich panství.

Předmětem zkoumání týmu předních českých historiků se stal panovnický dvůr, šlechta, duchovenstvo, měšťané, venkované a okrajové společnosti.

Životní příběh synovce posledních Rožmberků historiků Václava Bůžka a Pavla Krále a historika umění Ondřeje Jakubce je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století.

Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.

V knize Paměť urozenosti se celkem třináct historiků a historiček z univerzit v Brně, Českých Budějovicích, Innsbrucku a Pardubicích zabývá tímto fenoménem ve šlechtickém prostředí českých zemí v 16. až 19. století.

Kolektiv téměř dvou desítek autorů se na příkladu lidských typů a osudů ze 16. a 17. století pokusil překročit častá mlčení středověkých pramenů a prostřednictvím detailních, opět esejisticky pojatých sond vykreslit každodenní život raného novověku.

Všestranný a moderně pojatý globální pohled na úlohu šlechty v raně novověkých českých zemích, zahrnující společenské, politické, hospodářské, náboženské a kulturní souvislosti.