Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Značná část jednání raně novověkého člověka měla symbolický význam. Projevoval se v každodenním životě jedince, mnohem zřetelněji se však dostával ke slovu ve výjimečných slavnostních okamžicích, k nimž patřily především mocenské rituály.
Životní příběh synovce posledních Rožmberků historiků Václava Bůžka a Pavla Krále a historika umění Ondřeje Jakubce je netradičním pokusem o biografii šlechtice přelomu 16. a 17. století.
Na základě historických pramenů seznamuje autor s kolektivními představami o smrti i s průběhem pohřebních rituálů v prostředí české šlechty v období raného novověku.
V knize Paměť urozenosti se celkem třináct historiků a historiček z univerzit v Brně, Českých Budějovicích, Innsbrucku a Pardubicích zabývá tímto fenoménem ve šlechtickém prostředí českých zemí v 16. až 19. století.
Kolektiv téměř dvou desítek autorů se na příkladu lidských typů a osudů ze 16. a 17. století pokusil překročit častá mlčení středověkých pramenů a prostřednictvím detailních, opět esejisticky pojatých sond vykreslit každodenní život raného novověku.
Všestranný a moderně pojatý globální pohled na úlohu šlechty v raně novověkých českých zemích, zahrnující společenské, politické, hospodářské, náboženské a kulturní souvislosti.
