Medailonky autorů, na které jsme trochu zapomněli - např. Karel Klostermann, Joe Hloucha, Z. M. Kuděj, Rudolf Medek, Eduard Fiker, A. V. Šmilovský, F. Herites, A. M. Tilschová, K. Sezima, J. H. Týnecký a další, očima známého literárního vědce.
Kniha o spisovatelích poválečného exilu, máme tím však na mysli dlouhé období, které se uzavírá až druhou polovinou šedesátých let: jde o všechny případy odchodu z vlasti, které se nedají přičlenit k pozdějšímu exilu posrpnovému.
Literární deník, v němž historik literatury, kritik a publicista zachycuje formou filosofických rozjímání, vzpomínání a impresivních reflexí postřehy ze svého každodenního nazírání věcí světských i duchovních.
Podobně jako v minulých svazcích se i v souboru Postřádečky potřetí klade důraz jednak na peripetie individuálního lidského života, jednak na reflexe soudobého kulturního a zejména literárního dění, nahlíženého z mimovelkoměstského ústraní.
Soubor esejistických pojednání a literárněhistorických úvah z pera bohemisty Vladimíra Novotného (1946) představuje monografickou analýzu dosavadního básnického, prozaického, ale i dramatického díla Pavla Rejchrta.
Publikace představuje výběr z novějších literárněhistorických bohemistických studií vysokoškolského pedagoga a literárního kritika Vladimíra Novotného, přednášejícího na Katedře literární kultury a slavistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.
Formou „kritické vizitky“ se autor vyjadřuje k aktuální slovesné tvorbě (básnické i prozaické) mj. E. Hakla, V. Kahudy, S. Komárka, H. Andronikovy, R. Ludvy, M. Kozelky, A. Nádvorníkové, N. Reimanové, S. Fischerové nebo K. Rudčenkové.
První oddíl esejistických rozprav shrnuje pojednání o ruské klasice, druhý o období moderny a meziválečné avantgardy, do třetího jsou vybrány reflexe ruské prózy z poválečného období.
