V japonštině existuje krásné poetické slovo pro osluněné, sluncem ozářené místo
– hinata. Tato sbírka, završení volné básnické trilogie, kterou Luděk Čertík
rozvinul v knihách Mnohé řeky a Poslední divoké objetí.
takové
Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít? Sbírka básní.
