(1923—2001) knižně publikoval k Aischylovi (1946), Pascolimu (1974) či d’Annunziovi (1990). Ke svému sicilskému rodišti se vrátil titulem Cefalu fuori le mura (1982). Zároveň byl činný jako básník a překladatel. V prestižní Rivista di cultura classica e medioevale publikoval odborné články k Dantovi, Horatiovi...
Hlavní částí Vazzanova eseje z roku 1958 (2. vyd. 1968) je shrnující popis obecně nejslavnější dějové části Dantovy Božské komedie, tedy pekelných a očistcových trestů.
