Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel.
Vzpomínky inženýra Jiráčka představují další svazek z volné řady pamětí a vzpomínek tzv. „válečné generace“ narozené kolem roku 1921. Osudy vysokomýtského studenta, zatčeného pro spolupráci s odbojem a po zbytek války žalářovaného v německých věznicích.
