Spisovatel a filozof Ladislav Klíma byl v roce 1895 jako šestnáctiletý kvůli protidynastickému výroku ve školní úloze vyloučen nejen z domažlického gymnázia, ale ze všech rakouských škol. Mnozí to považovali za neštěstí, on sám za osvobození.
Soubor čtrnácti esejů a projevů, s předmluvou Jáchyma Topola, by se též mohl jmenovat "Vše, co jste chtěli přečíst, abyste poznali Václava Havla a nevěděli, odkud začít".
Reportážní kniha Pavla Šplíchala a Magdaleny Duškové mapuje podoby alternativní spirituality v Česku. Zkušenost s někým „ezo” má dnes asi každý, ať už jde o strýčka, kamarádku, nebo někoho ještě bližšího.
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.
Co zbývá spisovateli, když ho válka vytáhne z pracovny a vynese do vzduchu, do cizí země, do naprostého „nikde“ mezi nebem a zemí, a stopne ho? Paměť. Jazyk. Zásoba neodvyprávěných příběhů.
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války.
Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?
Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.