Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy.
Původní autorská esej o hranicích vysvětlení, smyslu a lidské zkušenosti. Kniha se zamýšlí nad tím, co zůstává přítomné i tam, kde věda končí, a nabízí klidný prostor pro osobní úvahu bez tlaku na závěr.
Biblická kniha Job ve dvojjazyčné verzi s Ršiho komentářem a v překladu rabína Karola Efraima Sidona. Znepokojující výpověď nesparvedlivě trpícího Joba o původu utrpení.
Žít v přítomném okamžiku je podle Eckharta Tolleho pravá cesta ke štěstí. Nemá smysl trápit se minulostí a vynakládat úsilí vzhledem k budoucnu, když opravdový život se odehrává právě nyní a pouze teď s ním můžete něco udělat.
Kdysi veškerý život v univerzu znal Květ života jako vzorec stvoření – geometrický tvar, který nás přivádí do fyzického bytí a vyvádí z něj. Pak jsme z velmi vysokého stavu vědomí upadli do temnoty a zapomněli na to, kým jsme byli.
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření
Hledáme, co nelze nalézt, a ve šťastných chvílích nacházíme, co nelze hledat. Snadno by se dalo mluvit o spiritualitě, nebo dokonce o mystické zkušenosti, především jsme však sbírali příběhy vnitřní proměny.
Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.