Tato studie je svébytnou interpretací rozhodujícího úseku Kierkegaardovy filosofie, současně však přispívá k obecnějšímu tématu působnosti filosofického textu, figury čtenáře filosofie, jako i strategie filosofického autorství.
Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem.
V návaznosti na teorie postmoderny jako syntézy moderního s premoderním vidí autor knihy příležitost obnovit teologii postkritickou syntézou klasických a moderních zdrojů a dokládá možnosti tohoto pojetí na příkladu obnoveného přístupu k Písmu svatému.
Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.
Sborník příspěvků k filosofickému rozboru jednání se člení do pododdílu “motivace a emoce”, “pravidla a kontext”, “racionalita jednaní”, “mluvit a jednat”. Jejich autoři v nich shrnují výsledky své práce k danému problému.
