Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.
Kniha vznikla na základě výzkumu trestněprávních pramenů a přináší čtenářům autentické lovecké a pytlácké příběhy. Její součástí je edice několika mysliveckých řádů, které se staly základem represí proti pytlákům; mnohé jsou zde publikovány poprvé.
Hlavní část textu se věnuje samostatné Makedonii po roce 1991, vztahům mezi většinovými pravoslavnými Makedonci a početnou menšinou etnických Albánců muslimského vyznání.
V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Syntetická práce německého sociologa patří k významným moderním pracím věnovaných historii nacistických koncentračních táborů a jejich postavení a úloze v systému státně institucionalizovaného násilí.
Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.
Autorka analyzuje příčiny ztroskotání výmarské demokracie na vnitropolitické, zahraničněpolitické, hospodářské a kulturní rovině od konce první světové války do jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933.
Kniha mladého historika je monumentální sondou po polských dějin 18. a 19. století. Autor v ní barvitým způsobem líčí proces formování se moderního polského národa "revoluční cestou", tolik odlišnou od české národní emancipace.
