Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit.
Kolektivní monografie Právní kultura středověku zahrnuje studie třinácti českých a polských medievistů věnované nejrůznějším podobám právní kulturu Českého a Polského království od 10. do 15. století.
Autor na příkladech středověkého a současného vnímání
času, prostoru, prožívání dětství a stáří, eschatologie, vztahu k penězům a k uzavírání manželství, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.
Soubor jedenácti studií z pera kolegů a žáků prof. PhDr. Františka Šmahela, DrSc, dr. h. c. mult., je sondou do detailu středověkého dne, který mnohdy uniká pozornosti i možnostem výzkumu.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.
Obsáhlá a obrazově bohatá monografie mapuje slavnosti, ceremonie a rituály, jež našly uplatnění v prostředí Českého království v období pozdního středověku.
Příspěvky českých a polských medievistů, jež tvoří 13. svazek sborníku Colloquia medieaevalia Pragensia, jsou věnovány problematice reprezentace panovnické vlády ve středověkých Čechách a Polsku.
Sborník obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností .
Postkonferenční sborník nabízí pohled na problematiku středověkého smírčího řízení a snaží se alespoň částečně zahladit jeden ze zjevných dluhů české medievalistiky.
Sborník věnovný problematice geneze české a polské šlechty v raném a vrcholném středověku a problematice sociální reprezentace šlechty ve středověku pozdním.
Kniha Tři studie o době Karla IV. představuje volný triptych navzájem myšlenkově provázaných studií, jež se pokoušejí na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak doby, v níž žil.
Je-li v nás hluboce zakořeněna pravěká role lovců a sběračů, vnitřní tikající starověké hodiny, které nám vštípil juliánský kalendář, novověká touha vrhat se vstříc neznámým dálkám a objevovat dosud nepoznané a také osvícenský racionalismus...
V rozhlasovém studiu Radia Wave si o výsledcích letošní Litery povídal s členem prozaické poroty Ondřejem Nezbedou a s básníkem a literárním fotografem Ondřejem Lipárem redaktor literárního pořadu Liberatura, básník Jonáš Zbořil.
Magazínu OKO
