Povídky, autorovým osobitým stylem napsané v období 1988-1991, se odehrávají v sedmdesátých a osmdesátých letech, stejně jako v čase následujícím, tedy po roce 1989.
Posmrtně vydaná sbírka povídek, nabízí reprezentativni výbor Vianovy tvorby z let 1945-1952, jež patřila mezi jeho nejplodnější období. Každá z třinácti povídek je napsaná jiným, vždy ovšem zparodovaným literárním žánrem.