Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2011
beletrie

Sebevražda bývá u mladých spisovatelů horkým literárním tématem. Také Jon Oystein Flink otevírá svůj útlý román scénou, v níž se zoufalý vypravěč, třicátník unavený životem, pokouší oběsit na záchodové trubce.

Příběh českého emigranta, který jako občan Austrálie žádá o vízum do Československa, kde chce navštívit umírajícího otce.

Není to žádná procházka podělanou zahradou, být Droodem – jedním z rodiny, která vás lidičky brání před tvory noci, co si na vás brousí zuby už pěknou řádku staletí.

Když se Mercy Thompsonová pokusí vrátit mocnou faeskou knihu, kterou si v zoufalství vypůjčila, najde knihkupectví prázdné a zavřené. Zdá se, že kniha obsahuje tajné informace – a fae udělají naprosto vše, aby nepadla do nesprávných rukou.

Povídky mladého autora většinou začínají zcela všedními situacemi a pak se něco stane — čtenář si všimne, že popisovaný děj není úplně obyčejným popisem či vyprávěním. Kniha získala Cenu Jiřího Ortena 2012.

"Už jí tikají biologické hodiny" - říkává se o ženě, která netrpělivě vyhlíží potencionálního manžela či se snaží přivést na svět svého prvního potomka. Ale jak je to v takovém případě s muži?

Děj románu nás zavádí do soudní síně, kde probíhá fiktivní proces, v němž mrtví soudí někdejšího pána nad jejich osudy, předsedu Judenratu lodžského ghetta Chaima Rumkowského.

Zkušený spisovatel předkládá čtenářům temnou kontroverzní novelu o muži frustrovaném feminizací současné Evropy, který hledal své mužství v neonacismu a nakonec ho našel úplně jinde, od autora, jehož dílo se dočkává evropských překladů.

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začne psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Úsměvný autobiografický příběh.