Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.
Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly.
První ucelené shrnutí dějin intelektuálního společenství Kampademie - obnovené platónské akademie na Kampě, jehož členy byli například Zdeněk Neubauer, Radim Palouš, Daniel Kroupa a také Václav Havel.
Kniha rozkrývá pozadí o politické geografii rozhodujících diplomatických postupů při přípravě a průběhu transformačního procesu se zvláštním zaměřením na stav a předpokládaný vývoj bezpečnostního prostředí.
