Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že se stal sám autorem knihy, pojednávající svérázným způsobem témata na pomezí náboženství a filosofie.
Monografická studie uvádí čtenáře do myšlenek klíčového díla Heideggerovy pozůstalosti, Příspěvků k filosofii (Beiträge zur Philosophie. Vom Ereignis; 1936).
Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury pojednává o nepostradatelné hodnotě krásy, která v dnešní době ztrácí na původním významu.
V knize /O čem je věda/ český filosof a biolog Zdeněk Neubauer
představuje Kusánského koncepci nadpřirozeného, božského bytí, jakožto
předchůdce objektivní reality.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
Dogmaticko-filosofický traktát, opřený o skvělou znalost východní i západní tradice, je provokující výzvou ke kvalifikovanému oboustrannému ekumenickému dialogu.
V Prokleté části Bataille zachycuje hybné síly, způsobující proměny lidských společností (aztécké, indiánské, islámské, lámaistické a průmyslové kapitalistické i komunistické) v ekonomickém, sociálním a politickém smyslu.
