Tématem knihy je vzájemný poměr orientu a okcidentu, respektive podoby a proměny reprezentací tohoto vztahu, jak se dnes a u nás ustalují a manifestují v různých humanitních disciplínách.
Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy "filosofie akce" k jeho pozdní zralé podobě "filosofie konkrétna".
V kontextu evropských, nejen regionálních dějin, anglický autor odkrývá směsici údajů složitých náboženských dějin 16. století, v níž centrální postava Petra Kanisia, zakladatele České provincie jezuitů, hrála nezastupitelnou roli.
Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem.
Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie.
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.
Dílo tohoto intelektuála, publicisty, politika a znalce evropských myšlenkových tradic je spjato s liberálním myšlením, s odporem vůči teroru a naopak příklonem k hledání svobody, respektive svobody v moderní, dynamicky se rozvíjející společnosti.
Po Abecedě Vánoc a Abecedě Velikonoc nabízí naše autorka Abecedu, která nás zavede do světa maškar, vydlabaných dýní, rakviček se šlehačkou, svíček, vzpomínek na mrtvé, smutku i veselí.
Text analyzuje podle chronologické posloupnosti všechny publikace sedmi současných českých teologů (Tomáše Halíka, Maxe Kašparů, Pavla Ambrose, Ladislava Tichého, Richarda Čemuse, Aleše Opatrného a Ctirada V. Pospíšila).
