Nedílnou součást sbírky (vedle textů reflexivních) tvoří i básně charakteristické nadhledem až lehkovážností (b. Běloruský slečnám) nebo básně angažované, vznikající z přirozené potřeby komenovat dění v Bělorusku.
Výbor z lyriky v sobě odráží intensivní prožívání a uvědomování si všeho dění kolem sebe, rozporů v něm i touhu a snahu vše změnit v dobré, což ovšem nelze docílit.
Svou v pořadí třetí básnickou sbírkou rozvíjí Lukáš Bárta osobitou poetiku, v níž se mu daří dobývat z převážně městské každodennosti působivé mikropříběhy a evokovat nevšední obrazy.
Po sbírce Hledání modrého květu je Putování za oázou druhou publikovanou autorčinou sbírkou. Je to putování vesměs milostné, objevování ceny lásky, upřímné metaforické vyznání vztahu, putování za krásou.
Existenciální, skeptická, uměřená a prostá poezie Jiřího Kárneta, psaná převážně v exilu na sklonku 40. let a počátkem let 50., zobrazuje dobovou vykořeněnost a vydanost člověka, který se, Bohem opuštěný, stává "nevěrnou napodobeninou sebe sama".
Jsou básnické sbírky, které Vás zavedou do cizokrajných zeměpásů, kde nevyslovená dobrodružství zcuchají hrdinčiny tmavé vlasy. A jsou takové, při jejichž četbě máte pocit, jako byste neopustili lehce nepravidelnou, ale o to malebnější náves městečka.