Kniha není pouze životopisem jednoho generála. Je to také práce, která se zabývá politickými a vojensko-historickými aspekty celého období, kdy se Bagration účastnil každé války vedené Ruskem od r. 1794 až do r. 1812 (s výjimkou konfliktu s Persií).
Josef Borovička byl po vzniku samostatné republiky spolutvůrcem (spolu s Kamilem Kroftou) československé archivní sítě. Ve 30. letech byl profesorem obecných dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě, roku 1939 byl jmenován profesorem politických dějin.
Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především.
V předkládané knize, jež je nejvýznačnějším a monumentálním dílem mnichovského profesora Hanse Graßla, se autor snaží postihnout vzájemné působení různých německých a zčásti též francouzských myšlenkových proudů v počátcích romantiky.
Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly.
Kniha se nejprve zabývá vznikem univerzitních národů v Boloni a Paříži. Oba tyto vzory působily i v Praze, v otázce národů však převládl model pařížský.
Publikace, kterou držíte v rukou, zobrazuje nejen německý vojenský úspěch, ale zároveň také vypovídá o přízemnosti německé propagandistické mašinérie. Účelem této obrazové publikace mělo být zdůvodnění rozpoutání války.
Kolektivní monografie z konference pořádané Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací.
Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce.
Závěrečný svazek se zaměřuje na triumf Spojenců v poslední fázi konfliktu, z něhož Královské námořnictvo sice vyšlo vítězně, ale v němž Británie definitivně ztratila postavení "vládkyně moří".
