Třetí a nejdelší část významné kroniky ze 14. století známé jako Gestes des Chiprois (Činy Kypřanů)
pojednává o dějinách východního Středomoří od 30. let 12. století až do počátku 14. století.
Kniha vychází z autorova dlouhodobého a komparativně pojatého výzkumu kolaborace v době druhé světové války. Prostřednictvím českého příkladu se zamýšlí nad podobou a způsobem kolaborace českých politických a hospodářských elit.
Autor prostřednictvím nejrůznějších typů pramenů (severské ságy, autobiografie, portréty) zpochybňuje starší představy, podle nichž se individualita rodí až s nástupem renesance a humanistického myšlení.
Jan Kepler (1571–1630) je všeobecně znám především jako
astronom, jenž sehrál nejdůležitější úlohu ve vědecké revoluci přelomu 16. a 17. století. Proslavil se svými objevy ohledně
pohybu planet...
Komiksový román staví proti sobě dvě stránky židovského života: diasporu a návrat do Svaté země. Skrze osudy Ilji Brodského sledujeme osudy evropského židovstva v prvních dekádách dvacátého století.
Biskup ve Flintshire a ve Westminsteru sleduje panování všech britských králů od Bruta až po velšské krále vládnoucí v 11. století. Třetina jeho Historie je však věnována králi Artušovi a kouzelníku Merlinovi.
Po zhroucení třetí říše existovalo poslední místo,
které slibovalo bezpečí: rodina. Platila za jedinou
hodnotu, která bez větší úhony přetrvala nacismus.
Souborné vydání obou dílů slavného komiksu. Maus je děsivým - a současně hodnotně umělecky ztvárněným - zobrazením holocaustu, které oslovilo miliony čtenářů po celém světě. Místo lidí vystupují v příběhu myši a jiná zvířata – odtud název knihy.
Pozoruhodný cestopis téměř románové povahy. Carlos de Sigüenza y Góngora, významný novošpanělský literát, dílo sepsal
v květnu roku 1690 na základě ústního vyprávění Alonsa Ramíreze.
Osobně pojatý pohled na dějiny Československa od 30. do
90. let minulého století založila historička a antropoložka Daniela Spenser na osudech vlastní rodiny.
