Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
Greenovo „srdce temnoty“ z roku 1961 rozehrává věčná témata svatosti, povolání, lásky, víry a zoufalství s mistrovstvím, pro něž bývá právem nazýván Dostojevským dvacátého století.
Kniha Návrat ze zítřka vypráví o mimotělesném setkání autora s dalšími nefyzickými bytostmi, o jeho cestě skrze různé dimenze času a prostoru a nakonec o jeho transformujícím setkání se Světlem světa, Synem Božím.
Monografie v přehledně členěných kapitolách přibližuje myšlení velkého dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a čtivým způsobem je ukazuje jako inspirativní i pro dnešek. Olšovský sleduje Kierkegaardovo dílo v celé jeho šíři.
