Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".
Kniha historika a publicisty Emanuela Mandlera je vůbec první publikací, která pojednává o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi z hlediska jejich funkce.
Aladinova lampa, vznikající v průběhu let osmdesátých a prvně publikovaná v roce 1996, si posvítila na stejně rozlehlé, avšak zcela odlišně situované země: Indii, Čínu, Rusko a další.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Tento svazek bájí je věnován Liberecku, a tedy i řadě příběhů o rozhodně nejznámější postavě našich novodobých bájí – Krakonošovi (Rýbrcoulovi), jehož figura doznala v průběhu času různých proměn.
V tomto svazku se autor vypravil za bájemi a pověstmi nejen na Plzeňsko (s jeho proslulým pivem i cechem Frantů), ale i Rokycansko (kde vyniká postava Klekáníčka), Tachovsko, Domažlicko a Klatovsko, kde se po staletí střetával český a německý živel.