Český historik působící na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá především raně novověkými dějinami se zaměřením na dějiny Velké Británie.
V letech 1984–1989 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory bohemistika a historie.
Americký prezident je nejen hlavou státu, ale i jedním z nejmocnějších politiků na světě. Historik Martin Kovář glosuje jejich příběhy od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa.
Jedinečná publikace známého historika a publicisty Martina Kováře nabízí pohled na jednu z nejdramatičtějších událostí moderní doby – odchod Spojeného království z Evropské unie – z překvapivých perspektiv.
Na tři desítky významných vědců z České republiky, ale
i zahraničí se na základě dlouholetého studia historických
i současných pramenů a odborné literatury zamýšlejí
nad proměnami civilizací a úlohou člověka v jejich vývoji.
U příležitosti stého výročí vzniku československé a české státnosti, které připadá na letošní rok, jsme oslovili vybrané velvyslankyně a velvyslance s prosbou, zda by nám neodpověděli na několik otázek.
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013).
Kniha nabídne mimo jiné úvahy o vývoji a povaze kapitalismu v Evropě, o soumraku moderního státu, o právním státě či o tzv. ekonomické bezpečnosti, zamyšlení nad tím, zda Evropa stanula na prahu válečného konfliktu, ...
Pohled různých odborníků - například Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové a dalších na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci a mnohým dalším tématům.
Tato kolektivní monografie, již tvoří soubor volně souvisejících
statí z dějin diplomacie a mezinárodních vztahů, představuje obor
světových, respektive obecných dějin z mnoha různých úhlů
pohledu.
Tato kniha se věnuje dramatickým změnám, jimiž Anglie prošla v 17. a v první polovině 18. století. „Stuartovský věk“, který začal nástupem Jakuba I. na anglický trůn v roce 1603 a skončil porážkou posledního jakobitského povstání roku 1746.
První svazek Dějin evropské integrace. Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje.
Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického.
Jedná se spíše o knížku pro ty, kteří se v britské metropoli alespoň částečně orientují, mají za sebou "povinné prohlídky" těch nejvýznamnějších pamětihodností, galerií a dalších pozoruhodných míst, a přesto mají pocit, že by chtěli o městě vědět víc.
Kniha se věnuje jednomu z klíčových období britských dějin, kdy po nástupu hannoverské dynastie došlo k upevnění ústavního (konstitučního) charakteru monarchie a principů parlamentní vlády, jež se zrodily v předchozím století.
Literární redaktor a nakladatel Zdenko Pavelka se tentokrát v pravidelném pořadu o knihách, který připravuje pro Víkendovou přílohu sobotní stanice Vltava, zaměřil trochu na knihy pro děti a mládež, trochu ještě na Masaryka a české myšlení o světě.
Pravidelník - týdeník literárního redaktora a publicisty (a v současnosti i kavárníka) tentokrát o současném světě, který je bezpečný i nebezpečný zároveň - a v tom je jeho zrádná nevypočitatelnost. Pořad je připravován Českým rozhlasem 3 - Vltava a vysílán v premiéře každou sobotu kolem 8:30.
Bondy, Hrabal, Vaculík, sborník o změnách světa kolem nás a design pro děti. Střelka ukazuje ke Knižnímu pólu, kde mezi tekutými texty dovedně kličkuje literární publicista a redaktor Zdenko Pavelka. To, co čte každou sobotu v rozhlase, můžete si u nás přečíst sami.
Nové knihy z Velkého knižního čtvrtku jsou v obchodech. Vystartovalo se už tradičně v pražské Městské knihovně. Hodně početnou a různorodou skupinu se i tentokrát snažil představit publiku šéf kulturní redakce České televize Petr Vizina.
Magazínu OKO
