Nejprodávanější tituly v roce 2012
báje a legendy

„Pohádky z jiných světů“ vznikly díky spolupráci řady významných osobností českého literárního, výtvarného a hereckého světa. Texty lidových pohádek z míst upravovali např. scénárista Petr Jarchovský nebo básník, prozaik a písničkář Jiří Dědeček.

Třetí část naprosto unikátního literárního díla světového měřítka, které vzniklo výhradně na podkladě zápisů snů.

Výběr z bretaňských legend a pověstí, jejichž kořeny často sahají do dob před příchodem křesťanství, přibližuje českým čtenářům kouzlo této západní výspy Evropy a způsob myšlení jejích obyvatel.

Kniha západoafrické mýtů a bajek z pera odborníka, který v Africe dlouhodobě žil.

Výbor pořízený z havajského originálu obsahuje vedle mytologických vyprávění i povídky oblíbené na dvoře havajských králů.

Tento svazek bájí je věnován Liberecku, a tedy i řadě příběhů o rozhodně nejznámější postavě našich novodobých bájí – Krakonošovi (Rýbrcoulovi), jehož figura doznala v průběhu času různých proměn.

V tomto svazku se autor vypravil za bájemi a pověstmi nejen na Plzeňsko (s jeho proslulým pivem i cechem Frantů), ale i Rokycansko (kde vyniká postava Klekáníčka), Tachovsko, Domažlicko a Klatovsko, kde se po staletí střetával český a německý živel.

Skvostný výbor Klementa Bochořáka z pohádek a pověstí sběratele, jehož sbírka patří mezi perly lidové kultury, národní literatury včetně literatury pro mládež.

Albánské pohádky a pověsti jsou součástí bohatého folklóru, který zachycuje nejrůznější stránky života Albánců v průběhu historie a je stejně osobitý jako jejich jazyk, jímž se odlišují od všech ostatních obyvatel Balkánského poloostrova.

Tuto „krakonošovskou literární encyklopedii“ sestavil český folklorista Jaromír Jech (1918–1992) a detailně v ní popisuje krakonošovský mýtus od jeho archaických prvopočátků až po nejrůznější umělecká zpracování konce 20. století.