Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Tato kniha klinické psycholožky odvíjející se od případu schizofrenní pacientky, empiricky popisuje ontogenezi jako sled specifických vývojových stadií a vymezuje čtyři základní paradigmata jako čtyři přirozenosti duše.
Byli jezuité papežskou armádou, nebo zmírňovali katolickou víru? Oponovali osvícenským snahám, nebo představovali socialisty, rané předchůdce Karla Marxe?
Publikace je syntézou autorova celoživotního badatelského úsilí. Spojuje znalosti z oblasti literární teorie, historie i kritiky s esejistickou srozumitelností, komparatistickým zaměřením a znalostmi světové filosofie.
Filosofická kniha chce být především zaujatým politickým zákrokem v palčivé otázce, jak přetvořit levicový, antikapitalistický projekt ve věku globálního kapitalismu a jeho ideologického přívěsku, liberálně-demokratického multikulturalismu.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Láska je nade vším. Je všude a v každém! Je to přirozený a normální stav. Stojí za to pracovat na sobě, abychom ji pocítili. V pořadí již osmá kniha známé autorky.
Autor se již od mládí zabýval myšlenkou, zda má lidský život nějaký smysl. Napsal mnoho publikací na toto téma, které zaujaly širokou veřejnost. Jeho kniha odráží autorovy nejnovější poznatky, které srozumitelnou formou předkládá čtenářské veřejnosti.
Tato práce vyšla poprvé roku 1994 v řadě "Que sais-je?" ("Co vím?"), jejímž cílem je populární formou seznamovat čtenáře s různými oblastmi lidského vědění.
Autor v knize propojil své zápisky s postřehy a vytvořil jakousi "encyklopedii intelektuála", malé, někdy ironické úvahy a myšlenky širokého dosahu. Svébytné minimyšlenky představují originální, poněkud nezvyklou symbiózu vážného s nevážným.
Jóga dechu vědomí tvoří samostatnou část připravované knihy Jiří Krutina: Duchovní moc vědomí, ve které autor shrnuje své postřehy z praxe stezky Sebepoznání. Pojednání se zaměřuje na nedvojnou praxi dechu vědomí (pránájámu Srdce).