V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor vyvíjel.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.
Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.
Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie).
Závěrečný, čtvrtý svazek 3. dílu se věnuje církevní instituci, která zásadně poznamenala jak světovou, tak naši historii hlavně v období 16. až 18. století: tovaryšstvu Ježíšovu.
Kniha vrchního rabína britského Commonwealthu, sira Jonathana Sackse, obsahuje třicet šest zamyšlení, ve kterých se rabín Sacks zabývá problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa.
Neodarwinismus má mnoho nevyřešených problémů. Navzdory tomu je stále živý. Důvod, proč darwinismus přežívá, spočívá v tom, že jeho jediná alternativa, totiž teorie stvoření, je těžko akceptovatelná.
