Michael Kubesa je dobře znám jako zpěvák opavské skupiny Ladě. Ve své knižní prvotině Liché kraje se nyní představuje jako básník a textař s postindustriálně temnými inspiračními zdroji.
Básnická sbírka Locus debilis shrnuje poesii Františka Dryjeho z let 2009 – 2014. Sociokritický rozměr imaginace, jejž zdůraznila sbírka předchozí, tu ustupuje do pozadí.
Ivan Wernisch Böhmsche je básník iluzorního, zchátralého, jakoby „starobylého“ světa a zároveň troufalý experimentátor operující s vlastním slovníkem a vlastní gramatikou, budovatel zdánlivě se viklajících, ale nosných větných konstrukcí.
Polská poezie měla a má silný sklon k reflexivitě, tak jak to dokládají C. Miłosz či Z. Herbert, nejvýznamnější představitelé této tradice v novodobé polské poezii.
V pořadí třetí sbírka unikátního básníka pražského undergroundu je na světě! Po mystickém
NAPOSPAS (2002), úhelném díle DO EXITU NETVORA (2011) přichází na svět kniha klidnější, reflektující, smířlivá. Smířlivá však jen na první pohled.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.