Jedna z nejlepších knih, které byly dosud napsány o Bobu Dylanovi. Daltonův styl psaní je sám o sobě unikátní, jde do hloubky, soustřeďuje se na podstatné a zároveň dokáže bavit.
Posmrtně vydaná sbírka Kurta Vonneguta nám
předkládá další originální povídky z počátku autorovy
kariéry. S působivou jasnozřivostí v nich autor pitvá
soudobou honbu za penězi, láskou a věhlasem,
která svérázně formuje osudy jeho postav.
Představte si Annu Frankovou, živou, zdravou a co do chování
nechutnou babiznu, která se zabydlí na půdě domu
patřícímu současné americké židovské rodině.
Neměnnost leopardích skvrn je nejen příběhem o vyprávění příběhů, v němž zaznívají ohlasy Fitzgeralda, Tolstého, Hemingwaye, Boba Dylana a mnoha dalších mistrů, ale především oslavou opravdového umění. Nápaditou i nevídaně vtipnou.
Kniha je vhodná jak pro kočkomily, tak pro lidi, kteří kočky nenávidí; možná je v jejich názorech utvrdí, ale taky je možná vyvede z předsudků a zažitých představ.
Román je neuchopitelný jako saharský písek, žánrově
se pohybuje mezi exotickým krimi románem,
špionážním thrillerem a postkoloniální satirou,
a navrch se neubráníte pocitu, že to vše je
skvostně zábavná parodie na každý z uvedených
žánrů.
Ve vztahu k ďáblům se lidé mohou dopustit dvou stejně závažných chyb. První z nich by bylo nevěřit v jejich existenci. Druhou chybou je v ně věřit a současně mít o ně přílišný a nezdravý zájem.
