Jedním z dosud málo reflektovaných fenoménů pozdního středověku je
kult Čtrnácti sv. Pomocníků, který výrazně ovlivňoval přinejmenším
středoevropské spirituální klima 13. až 16. století.
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620.
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.
Kniha přináší výběr z tzv. pseudo-eckhartovské literatury. Předkládaný traktát O rození věčného Slova v duši svým odměřeným, ale zároveň uceleným způsobem syntetizuje Eckhartovo učení o rození Boha v duši.
Křesťanství je největší světové náboženství. Jeho dějiny byly sepsány již mnohokrát, často však byla přehlížena skutečně globální podstata tohoto náboženství, neboť bylo vyzdvihováno především křesťanství v Evropě a v Novém světě.
Známý švýcarský pohádkář, jehož pohádkové příběhy si oblíbily děti na celém světě, vypráví v jednoduchých, ale poutavých obrazech biblické obrazy o stvoření světa a další související příběhy.
