Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu „osvícenství“ řecké raně klasické doby.
Michail Bakunin, ruský filozof, revolucionář a anarchista, představil ve svém nejznámějším
textu nazvaném Bůh a stát výklad společenského vývoje, podle nějž člověk překonává
stadium zvířete a božského otroctví díky své schopnosti vzpoury.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.
Čtvrtý svazek "Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako "černé sešity".
V textu je diskutován vztah vědy a víry, Darwinovy teorie a první kapitoly knihy Genesis, evoluce a křesťanství. Zvláštní pozornost je pak věnována třem zprávám o stvoření knihy Genesis a vztahu těchto textů k moderní vědě.
„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.
Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka - vědomí a inteligence.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.