Děti trnou a matky neví. Jeden z nejsilnějších básnických debutů posledních let: Alžběta Michalová (1991) napsala sbírku rodinných žalozpěvů, nářků i výkřiků nad vlastním dětstvím, vystavila křehký a krutý účet matce a otci. …
Několik drobných próz a básní, v nichž Hermann Hesse vylíčil své pocity z „cestování vzduchem“ v době kdy překonání zemské tíže bylo ještě zázrakem a básník je vnímal s úžasem jako nádherné překročení hranic, jež člověku určila příroda.
Básnická sbírka, ve které autor předkládá ucelený epos o planetární geologii, prehistorii a mytologii, inspirovaný východoasijskou krajinomalbou, japonským divadlem nó, zenovou praxí, indiánskými příběhy, či západní poetickou tradicí.
Po dětmi a jejich rodiči oblíbených knížkách Veliký tůdle a Příšerky a příšeři je Šišatý švec a myšut zřetelnějším návratem k anglickým říkadlům jako k trvalé inspiraci básníka, spisovatele a překladatele Pavla Šruta.
Básnická skladba psaná pevnou formou oněginských strof popisující osud učitele ruštiny po změně společenských poměrů na sklonku 80. let dvacátého století. Poprvé vyšla již v roce 2009 – jako anonymní tisk.
Geniální slovní hříčky s absolutními rýmy pro dospělé a s jejich cenzurou i pro děti. Texty básní jsou doplněny vtipnými ilustracemi známého karikaturisty Jana Hrubého.
Básně Kateřiny Komorádové nepochybně upoutají čtenáře svým zdrženlivým civilním tónem, nemnohomluvností, někdy až lapidárností výrazu, který jen podtrhuje jejich skrytou ale přesto působivou, potenciálně výbušnou emocionalitu.