V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen.
Vydání souborné publikace o Kratinově díle konečně zaplňuje dosavadní mezeru v přehledu výrazných osobností této doby a jejich přínosu v kontextu českého výtvarného umění.
Pohled na historický okamžik českého divadla, kdy se na jednom místě - v
Hradci Králové - střetávají hned 3 režisérské osobnosti: Jan Grossman,
Miroslav Krobot a Josef Krofta, kdy se v určitou chvílí (1980-1984) rodí
něco nového - Studio Beseda.
Malířské a kreslířské dílo Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898-1963) bylo omezeno necelými dvaceti lety aktivní tvůrčí činnosti, ale na české meziválečné scéně patřilo k nejosobitějším projevům „nových realismů“.
Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.
Petr Holman nepředkládá čítanku o Otokaru Březinovi, ale výpověď o existenci nebo neexistenci hodnot, tvarů a vlastností březinovského fenoménu v dnešním světě, respektive výpověď o dnešním světě.
České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011.
