Druhé próze dramatika Pavla Kohouta z roku 1970, kdy byl na léta umlčen „normalizátory“, čas neuškodil, naopak, pomohl jí dozrát v kultovní dílo se zásadním poselstvím.
Bílý klaun je sbírka fejetonů a jiných krátkých textů, z nichž mnohé spisovatelka Lenka Procházková (dcera prozaika a scénáristy Jana Procházky) publikovala v novinách a časopisech. Některé texty však vycházejí v tištěné podobě poprvé.
Text má deníkový charakter, kompozice je ovšem složitější: kříží se tu časové roviny a proplétají autobiografické prvky ze života de la Mote-Fouquého i Arno Schmidta.
Poutavé vyprávění víly Iluze, pro dospělé i děti, o jejích zážitcích, rozhovorech s křišťálem a jejich společném léčení lidí, z doby vílina pobytu ve křišťálové kouli, ze které nemohla ven.
Touto poslední knihou končí řada deseti monotematických knížek o léčení bylinkami, kterých je naše příroda nevyčerpatelným zdrojem. Kniha obsahuje rady, receptury, doporučení, návody, ale občas i varování.
Základním úkolem zpravodajské parašutistické skupiny Clay bylo vybudovat zpravodajskou organizaci a udržovat radiotelegrafické spojení se zpravodajským odborem MNO československé vlády v Londýně.
