Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
Kniha vysvětluje, že všechny síly působící ve stvoření ve svém konečném důsledku slouží všezahrnující Božské Prozřetelnosti. Bůh je Láska sama, a proto je primárním cílem Božské Prozřetelnosti naše věčné štěstí.
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Číslo otevírá rozhovor s P. Kosatíkem o Přemyslu Pitterovi, jeho duchovních důrazech i inspiraci pro dnešní dilemata. Tématu uprchlíků, resp. přistěhovalců se věnuje P. Keřkovský ve světle anglických zkušeností a Tomáš Bísek v kázání.
Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.