Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Přední britská antropoložka Mary Douglasová si za předmět dnes již klasické práce Čistota a nebezpečí zvolila analýzu idejí čistoty, nečistoty, znečištění a tabu.
Text je rozdělen do kapitol: Stavba rostlinné buňky, Stavba a funkce rostlinných orgánů, Systém a evoluce rostlin, Systém a evoluce hub. Nechybí ani problematika geneticky modifikovaných rostlin. Názornost zvyšují obrázky, grafy a tabulky.
Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury.
Rok 2000 byl svědkem pozoruhodné skutečnosti. Poprvé v lidských dějinách vstoupil člověk do nového století znaje svůj vlastní genom, se všemi souvislostmi tohoto revolučního úspěchu.
Jde o úvodní text pro středoškolskou biologii. Učivo je zde koncipováno s důrazem na vztahy a souvislosti. Text je rozdělen na tři tematické celky - Život a jeho poznávání, Prokaryotní organismy, Eukariotní buňka.
Autor ve své brilantně napsané a srozumitelné knize kombinuje nejnovější poznatky biologie, fyziologie, ekologie a paleontologie a hledá odpovědi řadu otázek vývoje jednotlivých živočišných druhů.