Circus politicus znamená v našem porozumění globalizaci rozhodný obrat. Ta se přestává díky této knize jevit jako abstraktní a neosobní proces. Její mechanismy se inkarnují ve směšných mocipánech.
Peter Burke touto knihou navazuje na první díl svého souhrnného zamyšlení nad vztahem Společnosti a vědění a oba svazky souborně podávají přehled o vývoji znalostních a vzdělávacích praktik, institucí a trendů "od Gutenberga po Google".
Autor se ve svém pojednání snaží vybudovat sociálnímu bádání pevné filosofické základy, přičemž východiskem jsou mu Wittgensteinova zkoumání jazyka, významu a pravidel.
Kniha se pokouší o obohacení pojmu societální komunity o aspekty právního řádu, popis role konfliktů a integrační funkce politické kultury v liberálně demokratické společnosti.
Publikace vydaná u příležitosti 50. výročí založení katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Čtrnáct autobiografických textů bývalých i současných učitelů a studentů, kteří zde působili v prvních desetiletích po jejím vzniku
Upravené vydání učebnice Radomíra Havlíka slouží k základní orientaci při studiu vybraných společenských problémů. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány např. teorii a dějinám sociologie, vztahu společnosti a jedince, sociální struktuře společnosti
Kniha zkoumá neplodnost jako medicínsky konstruovanou podmínku a zároveň jako specifický sociální status. Cílem autorčina výzkumu bylo zjistit, jakou roli hraje neplodnost v rámci životní biografie ve společnosti, která si rodičovství vysoce cení.
Těžištěm první poloviny knihy je tvoření slov (účinných obchodních názvů) a morfologie. Také jejich známková ochrana a propagace. Těžištěm druhé poloviny knihy jsou medailonky úspěšných obchodních firem a značek 19. a 20. století.
Autoři svůj etnografický výzkum zaměřili na subkulturu freeganů. Právě oni hledají ekologicky šetrný způsob života v rámci konzumní společnosti. Svůj osobitý životní styl si však nenechávají pouze pro sebe a nabízejí ho také široké veřejnosti.
Předložená práce se na základě analýzy matričních zápisů zabývá problematiku přirozeného pohybu a především prostorové mobility městského i vesnického obyvatelstva na jihu Čech v letech 1750-1824.
V základu knihy stojí přesvědčení, že soubor činností označovaný jako chatařství má ve své podstatě ryze duchovní povahu. Pro každého, kdo chce proniknout k transcendentální povaze činností, které již beztak vykonává.
Mladí lidé opouštějící současnou školu by si z ní měli odnést především schopnosti a chuť se trvale učit. Jak toho dosáhnout ve školní výuce? Odpovědí na položenou otázku je tato publikace.
Kniha se zabývá deviací v sociologickém slova smyslu. Proč se lidé chovají jinak, než se od nich očekává, a jaké to má příčiny? Co je normální? Co je skutečně přestupek a co zločin? Jak se může společnost bránit a jak má delikventy trestat?
Vysvětlujeme-li své politické názory, nakonec se vždy dobereme ke slovu nebo představě, za nimiž nezbývá než mlčet. Tyto „poslední věci“ zakládají náš veřejný prostor a kniha Jana Jüptnera v nich spatřuje civilní náboženství.
Collective monograph published as a follow-up to the
international interdisciplinary conference Our Common Present: Current
Challenges of Central Europe.
