Edice pramenů dokládajících svěcení duchovních církve podjednou v uvedeném období zahrnuje dvě části pramenů. První, registra zvaná Libri formatarum, obsahuje záznamy o svěceních při římské kurii.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.
Až budete číst krátké příběhy a probojovávat se mistrovým tajemným jazykem, možná bezděky narazíte na učení Tichu, jež je v knize ukryto, a dojdete k Probuzení ? a proměníte se. To právě znamená Moudrost: Změnit se tím, že si uvědomíme skutečnost.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.
Srozumitelně převyprávěné základní biblické příběhy. Jsou bohatě ilustrovány a navíc doplněny o spoustu vysvětlujících informací. Kniha je určena těm dětem, které se chtějí dozvědět více o prostředí a souvislostech, v nichž se udály biblické příběhy.
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému.
Kniha Tabity Landové podává ucelený přehled o podobě základních bohoslužebných forem Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě od jejích počátků kolem roku 1457 až do bitvy na Bílé hoře r. 1620.
Jak napovídá název této knihy, jejím cílem je podat komplexní a zároveň přehledný výklad rozmanitých způsobů, jimiž byla v dějinách evropské filosofie pojímána povaha a úloha touhy, žádostivosti a dalších obdobných typů usilování.
„Žít s tajemstvím“ je kniha bilanční. Autor vybral klíčové myšlenky z publikací posledních patnácti let své tvorby a utřídil je do dvou svazků podle nejzávažnějších témat, kterým se věnoval.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Proč vlastně lidé souhlasí se svým vlastním zotročením? Proč na ně přistupují? Proč dobrovolně, ba ochotně slouží?
Titul a podtitul knihy zcela přesně charakterizují ústřední téma těchto úvah. Na konkrétních příkladech z dějin umění autor dokládá souvislosti mezi geometrií, kulturou a náboženskými i sociálními změnami.
Český jezuita, kardinál Tomáš Špidlík se v samém závěru svého života důsledky roztříštěnosti celku života na fragmenty důkladně zaobíral. Bystře a kompetentně nás provází tím, co dnešní civilizace postrádá: úctu k celku života.
